Kostel sv. Alžběty
Neogotický kostel sv. Alžběty v Šanově byl postaven podle plánů architekta Heinricha Ferstela, mimo jiné tvůrce Votivního chrámu ve Vídni. Pod jeho vedením začaly první stavební práce už v roce 1862. Dokončení se ale protáhlo až k roku 1877, kdy byla také přistavěna věž.
Stavba trvala nezvykle dlouho, protože si ji objednalo město Šanov a kromě pozemku byla financována z darů a výtěžků sbírek obyvatel města. Značné prostředky k výstavbě kostela poskytl teplický šlechtický rod Clary-Aldringenů. V té době získávaly šanovské lázně, vedle teplických, stále větší proslulost. Kostel je koncipován jako cihlové halové trojlodí s hranolovou věží po boku presbytáře. Nad předsunutým schodištěm ve štítu průčelí nad velkou rozetou (kruhové vitrážové okno) je umístěna socha sv. Alžběty Duryňské. Pod schodištěm je osazena pamětní deska položení základního kamene. Interiér je zaklenut křížovými klenbami podepřenými sloupy. Zařízení je stejně jako kostel samotný ve stylu neogotickém.
Obraz na hlavním oltáři, zpodobňující sv. Alžbětu Duryňskou a zázrak proměny chlebů v květy, namaloval profesor August Werndle z Vídně, oltáře a kazatelna jsou dílem E. Westreichera z Lince, varhany vyrobil věhlasný Josef Breinbauer z Ottensheimu u Lince. Kamenické práce jsou dílem teplického kamenosochařství J. Seicheho, K. Schossigena z Pirny a K. Ullmanna z Drážďan. Lavice a zařízení sakristie zhotovili tepličtí stolaři a truhláři. Oratoř nad sakristií byla určena pro rodinu Clary-Aldringenů.
V posledních letech byly do oken kostela postupně osazovány nové vitráže, zhotovené podle původního typu zasklení.